Small talk

Je suis désolé

1. července 2014 v 11:09
Ahoj, pardon.

I když je to můj blog a můžu přispívat, kdy chci, cítím určitou zodpovědnost za to, že tu pořád najdete něco nového.
Eh, no nic.
Proč jsem tu vůbec nebyla je za a) že jsem jaksi hopla do vztahu a je to všechno tak nějak..nové. Najednou na sebe nemám tolik času. Po dni stráveném s V jsem uplně vyšťavená, i když třeba jen koukáme na filmy. Takže se k nějakému běhání (nebo nedejbože Jillian) nedokopu.
Nejhorší je to ale s jídlem. Cpěte dvoumetrovýmu chlapovi veganský jídlo bez lepku, bez cukru, bez oleje a všeho, na co jste zvyklé. Takže už jsem měla pizzu, bramborovu kaši s !řízkem! (podotýkám, že řízek by do mě nenacpal ani matikář za jedničku a mami...ta kaše byla skvělá), a nakonec mě učil dělat palačinky. A byly pěkně s džemem, zmrzlinou a šlehačkou :D. A ne, neptejte se mě, jaktože v osmnácti letech neuvím, jak se dělají palačinky. Já si totiž ty svoje suchý rýže a saláty připravuju už odmala, takže jsem neměla potřebu se učit dělat palačinky, či cokoliv jiného pro normální stravitele.
No a za b) jsem byla úplně mrtvá kvůli škole a prvních pár dní prázdnin jsem to ještě dospávala.

Jak vyřešit chlapa masožravce (Děda jim před barákem stahuje králíky a pak je mají k obědu. My jsme se hledali. :D). Takže? Nijak. Rozhodla jsem se, že mu budu vařit jeho jídlo a sobě to svoje. A vyřešeno. Jednoduše.

Malá vložka mimo téma: Mám kafe, opět, a pokud někdo vlastníte stévii, tak už to asi víte. Ale pokud ne, tak vám to řeknu :D. Stévie je rostlina a prodává se v tabletách a v tekutém složení a možná ještě nějak jinak. Má nula kalorií a četla jsem, že je stokrát sladší než cukr. Samozřejmě jsem si to kupovala jen kvůli těm vynulovaným kaloriím. Ale bože! Mám čtvrt litru kafe a do něj jsem si kápla čtyři maličký kapky a přísahám, že to jdu asi vylejt, jak je to sladký :D. Ale dá se to v podstatě použít jako kladná recenze. Takže kupujte.

No nic, na dnešek je to až moc informací, takže mějte se a smějte se.

Zeleninová challenge?

22. června 2014 v 20:44
Při fénování vlasů (ha!) mě napadlo, jak se vyvarovat tomu, abych z hladu po cvičení, nebo z únavy prostě nesáhla po prvním, co vidím a považuji to ješt za jakž takž zdravé. Zeleninová challenge!
Nikdy jsem nic takového nezkoušela, vždycky jsem měla aspoň misku rýže, nebo prostě nco teplého. Což bude asi moje prokleté. Co není teplé, to nepovažuji za jídlo.
Každopádně zeleninová challenge by se skládala pouze ze syrové zeleniny, maximálně s balsamicem, nebo tak. Chvíli jsem přemýšlela o zelenině ve formě polévek, ale to zkusím třeba příště :D.
Třeba se takhle naučím ovládat a jíst jen tehdy, kdy mám skutečně hlad. Týden mi přijde moc dlouhý na to, že jsem nikdy nic podobného nedělala a vím, že i těch pět dnů bych určitě porušila kvůli škole.
Délku této mini challenge tedy stanovuji na tři dny, tudíž končí ve středu 23:59.
Držte mi palce :)

Votvírák a budoucí posilka

15. června 2014 v 18:02
Ahoj!
A nebo, jak zdravili Wohnouti na Votvíráku ,,Ahojda, člobrdíčkové!".
No, s Votvírákem jsem vážně nepočítala. Sice jsem měla čtvrt roku koupený lístek, ale ve čtvrtek jsem se rozohodla, že bych to nezvládla s učením. Zítra píšu čtyři testy.
Samozřejmě, že mi to nedalo a v sobotu jsem se tam vydala. A pak jsem nocovala s V. (< nejdokonalejší a nejlepší a nejhodnější stvoření, co jsem kdy poznala) ve stanu pod jedním spacákem a bez karimatky.
Takže teď tu sedím se špatným svědomím, že se neučím a s teplotou. No, jsem na sebe zvědavá.
Mámu jsem nakonec překecala na ten běžecký pás a nakonec asi bude. Akorát nevím, kam ho dám. V pokoji ho nechci. Vedle něčeho tak velkého bych asi neusnula. Napadlo mě ho dát do sklepa, čímž padá možnost elektrické pásu. Zase se ale bojím, že když budu spocená ve sklepě, bude to ráj pro chřipky a různý nachlazení. Ještě uvidím. Možná si tam zařídím malou posilovnu.
Jinak jídelníčky začnu až od zítra. Sice jsem na ničem neujela (až na jedno pivo včera), ale nevím, co jsem kdy jedla. :D
Doufám, že se máte skvěle a míň nemocně.
Zatím :)).

P.S.: Najdete mě na instagramu im_buu :))


Running for the real me

14. června 2014 v 9:09
Ahoj, :)
upravila jsem informace v menu a datum, jelikož ode dneška to začínám celé znovu.
Proč? Protože jsem tento blog začala s tím, že mi mamka slíbila běžecký pás (venku běhat můžu jen v noci a to se fakt dost bojim). Takže jsem logicky stále a stále čekala, až mi ho konečně koupí. Stále nic. Nakonec jsem se rozhodla, že si ho budu muset koupit sama. A do té doby budu prostě makat i jinak.
S dělenou stravou jsem začala v březnu 2013. Od dělené stravy je to jen krůček k veganství a nyní se pokouším o bezlepkovou dietu. Úspěšnost zatím 50:50 :D.
Hubnout v pravém slova smyslu jsem začala kvůli jednomu klukovi,kterého jsem poznala přes internet a měli jsme se potkat. Z nějakého důvodu mě to pořád nutilo být perfektní, jít na plastiku, být nejchytřejší, pořád něco. Po roce jsem ale začala být pěkně unavená a došlo mi, že zas tak skvělej není. Zničehonic jsem si uvědomila, že se mi líbí můj spolužák, se kterým chodím do třídy tři roky a nikdy jsme se nijak moc nebavili. Divný. A očividně se mu líbim i já. I když mám 70 kilo, řiká, že jsem strašně hodná a střelená a to vám řikám, že by si docela mohl i vybírat.
Takže nehubněte kvůli chlapům, protože když se něco podělá, tak jste najednou v koncích a bez motivace. Hubněte kvůli sobě. Uvědomila jsem si, že hubnutí není chvilková záležitost pro perfektní vzhled, ale běh na dlouho trať pro zdravé tělo. A tomu se teď budu věnovat. Pěkně krůček po krůčku

 
 

Reklama
http://fit-healthy-michelle.blog.cz/
http://so-myself.blog.cz/